Humanismus - předchůdce antikrista

Derek a Ruth Princovi

Nebojujeme proti lidem z masa a krve, ale proti osobám bez těl - zlým vládcům neviditelného světa, mocným satanským bytostem a vznešeným zlým princům temnosti, kteří vládnou tímto světem; proti obrovskému počtu duchů v duchovním světě. (Ef 6,12 přeloženo z angl. TLB)

Drazí přátelé!

Jako následovníci Ježíše Krista se nalézáme v konfliktu, který zasahuje nebe i zemi. Síly, se kterými se střetáváme, jsou „osoby bez těl“ - zlé duchovní mocnosti neviditelného světa, které se staví proti pravé spravedlnosti a snaží se ustavit satanskou vládu nad celým světem.

V tomto konfliktu máme výjimečný úkol, protože Ježíš dal pouze nám duchovní vhled a zbraně, které mohou zajistit vítězství. Vlády a armády tohoto světa, které jednají pouze s přirozenými plány, vůbec nerozumí tomuto konfliktu a nemají žádnou možnost postupovat proti satanským silám v podnebesí. Naopak, aniž by si to uvědomovaly, samy jsou manipulovány a kontrolovány těmito silami.

Čarodějnictví - veřejný nepřítel číslo jedna

Derek Prince

Pro označování různých forem satanské moci se obvykle používají tři základní pojmy: věštectví, kouzelnictví a čarodějnictví.

Věštectví je v podstatě vše, co se týká předpovídání budoucnosti. Věštba je vynášena na základě nadpřirozeného zjevení, na základě pohledu upřeného do křišťálové koule, na základě snů, čtením čar na dlani, a věštěním ze šálku, pomocí tarokových karet a mnoha dalších způsobů. Tomu všemu se říká věštectví.

Kouzelnictví je moc, která působí prostřednictvím předmětů, jejichž účinkem má nastat nějaká fyzická změna. Nejčastěji to bývají fetiše, přívěsky, amulety a náramky. V mnohých případech jsou lidé zotročováni mocí kouzelnictví, protože jim byl darován nějaký prsten nebo jakákoli jiná věc satanského původu. O tom, že předmět má tento původ, tito lidé vůbec neví.

Vidění o ztracených

William Booth

(zakladatel Armády spásy)

Na jedné z mých nedávných cest, když jsem se díval z okna vlaku, vedlo mě to k přemýšlení o stavu lidí kolem mne. Žijí nedbale, v naprosté a nestydaté vzpouře vůči Bohu a vůbec nemyslí na svůj věčný prospěch. Jak se tak dívám z okna, jako kdybych viděl všechny ty miliony lidí, kteří jsou vydaní svému pití a svým zábavám, tancování a hudbě, svým záležitostem a starostem, politice a trápením. Neteční ignoranti v mnohých věcech, a zase v jiných věcech znají všechnu pravdu, ale naprosto se jí neřídí. A všichni, celá ta masa, se zmítá sem a tam v nevázanostech a v rouhání vůči Božímu trůnu. Zatímco jsem o tom přemýšlel, měl jsem vidění.

Viděl jsem temný, rozbouřený oceán. Nad ním visely tmavé, těžké mraky, z nichž se občas zablesklo a silně hřmělo. Vítr sténal a hnal zpěněné vlny, které se zvedaly a zase lámaly.

Měl jsem dojem, že v oceánu vidím desetitisíce ubohých lidských bytostí, které plavaly, potápěly se, křičely a ječely, rouhaly se, bojovaly. A jak proklínaly a řvaly, vynořovaly se a znovu ječely, některé z nich klesaly pod hladinu a již se nevynořily.

Uviděl jsem v tom temném bouřlivém oceánu povstat mohutnou skálu, která se svým vrcholem tyčila vysoko, až nad temné mraky, které visely nad rozbouřeným mořem. Kolem celé základny té ohromné skály byla obrovská plošina. S radostí jsem uviděl, že se na tu plošinu snažili dostat někteří z těch topících se nešťastníků. Stále šplhali ven z hrozivého oceánu. A viděl jsem, že jen velmi málo z těch, kteří se již dostali do bezpečí na plošinu, pomáhalo ven ubohým stvořením, která byla stále ještě v běsnících vodách oceánu.

Vidění o kyselinovém mraku

Vision of the Acid Cloud - 1994

Richard Smith


Toto vidění bylo velmi živé. Právě jsem chtěl začít se studiem. Viděl jsem před sebou obrovský černý mrak, který přinášel spoustu sazí a jiných nečistot. Zápach síry ukazoval, že se nejedná o běžný mrak, ale spíše o kyselinový mrak, který vznikne explozí chemické továrny, nebo rafinerie. Pohyboval se vlastní silou a rychle se přibližoval k menší vyprahlé rovině, za kterou byly nějaké skalnaté hory. Rovina byla zaplněna lidmi a já jsem pochopil, že se jedná o křesťanské obyvatelstvo Anglie. Většinou to byli bílí Anglosasové, ale byli tam také příslušníci ostatních menšin, reprezentující imigranty žijící v Anglii.

Čtyři skupiny

Při bližším zkoumání jsem uviděl, že toto obrovské shromáždění se dělí na čtyři skupiny.

První skupina, byla nejblíže mraku a byla pod jeho přímým vlivem. Tuto skupinu bylo možno označit za intoxikovanou.

Za touto skupinou, byly ještě druhá a třetí skupina, které byly smíšené s první skupinou. Tu druhou je možné označit jako bojácné a třetí skupinu za rozhněvané.

Tak ty už nechceš chodit do církve? 2. kapitola

Kapitola druhá (Kapitola první ZDE)
Vycházka v parku
A Walk in the Park

V následujícím týdnu jsem se tisíckrát vracel a opakoval si události toho rána. V mysli jsem si rozebíral slova toho muže. Ta myšlenka, která mi připomínala apoštola Jana, už mou fantazii opustila, až na to pronikavé potvrzující mrknutí oka.

Ale jak by mohl být Jan naživu dva tisíce let? Mohl by to být takový zázrak zjevení, jako když se Mojžíš a Eliáš proměnili v Ježíšově přítomnosti? A  kdyby i byl, mohl by číst mé myšlenky, nebo tak snadno mi zmizet z očí?

Dokonce jsem se vrátil zpět a četl Ježíšova záhadná slova Petrovi o Janově budoucnosti. Měl pouze Petra varovat, že mohou nastat dny, kdy ho kvůli přátelství s Pánem Ježíšem povedou na smrt. V rozrušení, a snad s přáním nejít touto cestou, sám poukázal na Jana a doptával se na jeho budoucnost. Ježíšova odpověď každého šokovala.

Tak ty už nechceš chodit do církve? 1. kapitola

So You Don't Want to Go to Church Anymore

by Jake Colsen

www.jakecolsen.com

Kapitola první

Stále jen neznámý cizinec

Stranger and Stranger Still

V té chvíli byl poslední osobou, kterou bych chtěl vidět. Můj den byl už tak dosti špatný a najednou jsem si byl jist, že bude ještě horší.

Pořád tam byl. Před chvílí vrazil hlavu do dveří kavárny. Dorazil k baru a natočil si něco k pití. Zvažoval jsem, jestli se mám schovat pod stůl, ale hned mi došlo, že na to jsem už dost starý. Možná, že by si mě v rohu ani nevšiml. Pomalu jsem sklonil hlavu a skryl obličej do dlaní.

Škvírou mezi prsty jsem viděl, jak se otočil. Opřel se zády o pult, pil a zároveň se rozhlížel po lokále.

Pohled jeho přivřených očí zamířil mým směrem. Zjistil, že tu není sám a překvapeně kráčel ke mně. Bože, proč tady a právě teď?

Zvyk a Příkaz

CUSTOM AND COMMAND

POVZBUZENÍ Z PÍSMA PRO NEOBVYKLÝ A NOVÝ SMĚR KŘESŤANŮ A NĚKTERÉ ODPOVĚDI TĚM, KTEŘÍ BY JE RÁDI KRITIZOVALI

Stan Firth

Londýn 1996

© 1996 J. S. Firth

Reprinted: February 1998

Jsi připraven?